Metoda je pojmenovaná podle Izraelce Moshe Feldenkraise, který byl doktor fyziky, odborník na pohyb a nositel černého pásu v judu. Moshe Feldenkrais sám nazýval svoji metodu „učební metodou“ a mínil tím učení, které přesahuje rámec učení akademického, učení „organické“, které je podstatnou složkou našeho zdraví a živosti, komplexní učení, které trvá celý život. Dnes nazýváme Feldenkraisovu metodu psychosomatickou metodou vzdělávání, která zlepšuje pohybovou kvalitu a funkčnost lidského těla jako celku. Svým přístupem se zaměřuje na rozvíjení nevyužitého potenciálu, který má každý z nás v sobě.
Věřím, že latentní schopnosti každého z nás jsou podstatně větší než ty, se kterými žijeme.
Dr. Moshe Feldenkrais
Dr. Feldenkrais zastával názor, že podle fyzikálních zákonů se každý člověk může pohybovat v gravitačním poli bez námahy a že každý člověk má mnohem více schopností, než ty, které využívá.
Nezajímají mě ohebná těla, zajímají mě ohebné mozky…
Dr. Moshe Feldenkrais
Ve Feldenkraisově metodě se učíme vnímat co děláme, jak to děláme, a objevujeme, co bychom mohli dělat jinak. Vyučování, které probíhá v lekcích, je pedagogicky vedená neuromotorická komunikace mezi učitelem a žákem. Při učení hraje zásadní roli tělesné uvědomování, sebeprožívání a sebepozorování. Nevyučuje se tak, jak to známe z klasického vyučovaní, tedy formou předávání již vyzkoušeného a obecně osvědčeného. Nevyučuje se formou soutěžení, hodnocení, opravování, nebo kritizování. Pohyb se neposuzuje podle „správně“, nebo „špatně“ – běžného to kritéria jiných pohybových technik.
Podle Feldenkraise má učení smysl jen tehdy, když nám dělá radost, probouzí naši zvědavost, dokáže upoutat naši pozornost, když nás udiví a překvapí nás.
Má-li být učení jednoduché, efektivní a má-li mít trvalý účinek, tak musí probíhat zevnitř, na základě vnitřního prožitku.
